Dramox, Film Naživo, Brejlando. Tři projekty, které nás poslední dobou hodně zaujaly a které si zaslouží obdiv a podporu.
Zatím jim interně říkáme „všeobjímající“ a definujeme si je jako projekty, které podporují oborově nebo regionálně větší množství kulturních institucí či aktivit. To ale není jediný důvod, proč se nám následující trojice líbí. Tyto projekty vznikly v době covidové, ale díky jejich kvalitám věříme, že by se pozornosti diváků a případných sponzorů mohly těšit ještě mnoho let. Jinak, pokud víte o nějakém podobném „všeobjímajícím“, sami ho realizujete nebo máte v hlavě zatím jenom nápad, sem s ním. Rádi o něm napíšeme a zařadíme ho do naší databáze pro sponzory.
První divadelní streamovací platforma Dramox by jako jediná vznikla i bez covidu. Její tvůrci Martin Hájek, Martin Zavadil a Radim Horák chtěli podpořit divadla a především umožnit lidem s ním trávit více času. Za pár měsíců provozu už Dramox získal přes 7 tisíc předplatitelů, více než 100 inscenací a přezdívku divadelní Netflix. Detaily si můžete vyslechnout v pěkném rozhovoru s Martinem Zavadilem zde.
Díky platformě Film Naživo (společným projektem Viktora Tauše, souboru Cirk La Putyka a divadla Jatka78) se k divákům dostává nový druh uměleckého zážitku, jehož podstatou je živé sdílení. Viktor Tauš proto věří v budoucnost projektu i po otevření divadel: „Těším se na to, že tuhle formu budu dál rozvíjet a prozkoumávat i v čase, kdy v divadle budou živí diváci. Fascinuje mě představa plného hlediště na Jatkách, což je moje domácí scéna, kdy z hlediště vidíte scénu v celku, součástí artistů je kameraman, jehož okem vidíte na projekci detaily, a zároveň to vysíláte do kin.“ Celý rozhovor naleznete zde.
Když nemůže divák do divadla, půjde divadlo k divákovi. V podání Brejlanda to bude rovnou v trojrozměrném virtuálním světě. Koupíte si vstupenku na určitý čas a den, a až vám domů dorazí virtuální brýle, postavíte se jejich prostřednictvím přímo doprostřed jeviště. Pražská divadla ve spolupráci s magistrátem a společností Brainz studios upravují své inscenace speciálně pro potřeby kamery. „Hry jsou zkrácené na hodinu. Připravují se ve spolupráci s režiséry i původními autory her. Uzpůsobují se dialogy, choreografie, mění se scéna, svícení a zároveň vzniká úplně nová interakce mezi hercem a divákem,” vysvětluje Štěpán Kleník z Brainz Studios.
